Poznámka editora: Následujících 7 skupinových obrázků je sestaveno tak, aby názorně ukazovaly typické charakteristiky obrazů jednotlivých období. Tento přehled nemůže nahradit znalost několika tisíc umělcových obrazů, ale může být jakýmsi dalším klíčem k dílu Andreje Bělocvětova ( 1. klíč viz Recenze – M.Zgustová).
Období tvorby – přehled
… 1942 řemeslo na všech úrovních (Rembradtovské období)
1b. 1950-1962 experimentuje se styly, postupy, technikami – zahrnuje:
magický realismus a surrealismus, velkoplošná novoklasicistní plátna i kubizující portréty.
2. období 1962-1980 I.fáze klauzury
2a. 1962-1970 vypadá to jako abstrakce, ale jsou to morfózy prvků v jejich mnohosti.
Patří sem gestická malba, expresionismus, Bělocvětov je inspirován Pollockovou technikou drippingu, které dodává vlastní figurativní obsah – zároveň je to pěkný příklad, jak se malíř v této fázi již dostává „nad formu“ samu.
Poznámka k pojmu morfózy:
Obraz Magda s Dáriem(1967) – zde 3. od konce – opravdu patří do tohoto období „morfóz“, i když by se mohlo zdát , že už by měl patřit do období následujícího. Na tomto obraze lze ukázat, že morfovat lze nejen výtvarné, ale i výrazové prostředky. Darius se tady příliš „inteligentně“ netváří, ale takto se tváří jen zde (je to názorná ukázka hry s výrazem, tedy jedné z možných morfóz) – na mnoha dalších obrazech je Darius normální chlapec v odpovídajícím věku. Pro porovnání jsou „před i za“ umístěny další dva: Magda a Darius a samotný Darius.
2b. 1970-1983 čištění prvků – zkontrastnění, zjednodušení, zpředmětnění.
Ve výsledku se jedná o postmoderní syntézu dosavadních stylových forem, které dále rozvíjí.
Na konci této fáze jsou jednotlivé stylové formy zcela zvládnuty – malíř se dostal „nad formu“ samu.
3. období 1983-1990 II.fáze klauzury „tingování“ barvou („votizace“)
V této druhé fázi cílené klauzury se prohlubuje propojení s duchovním světem. Obrazy mají ještě určitou
„mnohost“ předchozího období, ale kontrast, kontury a prostor jsou tvořeny spíše barevnou plochou.
4. období 1990-1997 všeprozařující bílá (záře pneumy)
„„Nomen-Omen“ Bělo–cvět-ov (tj. Bílá-barva) je zhmotněním životního i uměleckého vrcholu jeho duchovní cesty. Ona „zářící pneuma“ není jen pouhý básnický obrat, podobný efekt vyzařování známe u některých obrazů „madon východu“ (ikony) a madon starých mistrů vůbec (což u Bělocvětova jako první a myslím i jediný, rozpoznal historik umění prof. Ivo Kořán viz).